Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, v malé vesničce u lesa, žil chlapec jménem Janek. Janek byl zvídavý a miloval přírodu. Jednoho dne, když procházel lesem, narazil na tajemné jezírko, které nikdy předtím neviděl. Voda v něm byla čistá a průzračná, až magicky zářila pod slunečními paprsky.

Když se Janek přiblížil k vodě, uslyšel jemný zpěv. Zpočátku nevěděl, odkud zpěv přichází, ale pak uviděl u břehu jezírka krásnou vílu. Víla měla dlouhé stříbrné vlasy a oči jako křišťál. Představila se jako Miriel a řekla, že je strážkyní jezírka.

Miriel pověděla Jankovi o kouzlech, která chrání jezírko a o tom, jak důležitá je ochrana přírody. Nabídla mu, že mu ukáže skryté krásy lesa, pokud slíbí, že bude pomáhat chránit les a všechny jeho obyvatele.

Během jejich procházky lesem Miriel ukazovala Jankovi různé rostliny a zvířata, vysvětlovala, jaký má každý organismus v ekosystému svou roli a jak mohou malé změny ovlivnit celý les.

Na jednom zastavení u starého dubu Miriel ukázala Jankovi, jak stromy komunikují pomocí kořenů a jak si vzájemně pomáhají. Janek byl fascinován a cítil se, jako by se otevřel nový svět právě před ním.

Další den Miriel přivedla Janka k malému prameni, kde se scházely všechny lesní zvířata. Janek měl možnost pozorovat veverky, jezevce a dokonce i plachého jelena. Víla mu vysvětlila, jak je důležité udržovat vodu v lese čistou pro všechny jeho obyvatele.

Když se blížil večer, Miriel ukázala Jankovi, jak se les mění v noci. Společně pozorovali noční oblohu plnou hvězd a poslouchali noční zvuky lesa. Janek cítil, jak se s lesem stává jedno a jak hluboké je spojení mezi ním a přírodou.

Po několika dnech strávených s Miriel se Janek naučil mnoho o lesním ekosystému a o tom, jak může každý z nás přispět k jeho ochraně. Rozhodl se, že bude své zkušenosti sdílet s ostatními a inspirovat je k ochraně přírody.

Na rozloučenou mu Miriel darovala malý kámen ze dna jezírka, který měl připomínat jeho závazek vůči lesu a všechno, co se naučil. Janek se cítil šťastný, že může být součástí něčeho tak velkého a důležitého.

A tak Janek každý den pomáhal chránit les a jeho kouzla. Ať už to bylo vysazování nových stromů, čištění lesních cest nebo vzdělávání ostatních, Janek věděl, že každý malý čin pomáhá. A v lesním jezírku, kdykoliv se na hladině zračily hvězdy, Miriel šeptala, že je na Janka hrdá.