Bylo, nebylo, v malé vesničce na kraji rozlehlého lesa, žil chlapec jménem Vítek. Vítek nebyl jako ostatní děti. Zatímco jiní si hráli s míči a panenkami, on rád strávil hodiny v dílně svého dědečka. Jednoho dne, když prozkoumával starou půdu, objevil tajemný plán nějakého stroje. 'To musí být plán na létající stroj!' vykřikl nadšeně. A tak se rozhodl, že tento stroj postaví.

Vítek začal shromažďovat materiály. Našel staré plechy, šrouby a dokonce i malý motor z dědečkova starého traktoru. Den co den pracoval ve své dílně, brousil, svařoval a skládal díly dohromady. Po mnoha týdnech tvrdé práce a nekonečného testování byl stroj skoro hotov. Chybělo už jen otestovat, zda opravdu může vzletět.

Nastal velký den. Vítek a jeho kamarádi se sešli na velkém poli za vesnicí. Všichni drželi dech, když Vítek zapnul motor. Stroj začal s hlasitým rachotem a pomalu se zvedal ze země. 'Hurá!' jásali všichni společně, když viděli, jak se létající stroj vznáší nad polem. Vítek zatleskal a s radostí skočil do kokpitu.

Let byl úžasný. Vítek ovládal stroj nad lesy, poli a vesnicí, zatímco jeho přátelé běželi pod ním a mávali mu. Vítek cítil, jak mu vítr hladí tvář a srdce mu zaplňovala radost a hrdost. Po několika kruzích se rozhodl, že je čas vrátit se zpět na zem. Pomalu snížil výšku a přistál přesně na místě, odkud vzletěl.

Po přistání byl Vítek oslavován jako hrdina. Jeho rodiče a vesničané mu tleskali a chválili jeho odvahu a dovednosti. 'Vítek, jsi náš malý vynálezce,' řekla maminka s láskou a hrdostí v hlase. Vítek se cítil šťastnější než kdykoliv předtím, věděl, že tento den zůstane navždy v jeho srdci.

Od toho dne Vítek pokračoval v objevování a vynalézání. Postavil mnoho dalších strojů a s každým novým projektem se stával lepším a lepším vynálezcem. Jeho sláva se rozšířila daleko za hranice vesnice a lidé z celého kraje přicházeli, aby viděli malého geniálního kluka a jeho úžasné stroje.

Vítek nikdy nezapomněl na den, kdy poprvé vzletěl. A i když vyrostl a stal se uznávaným vynálezcem, vždy si našel čas, aby své dovednosti a znalosti předával dalším generacím. Ve Vítkově vesnici tak nikdy nechyběli noví malí vynálezci, kteří snili o vlastních létajících strojích.