Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, v zemi, kde slunce svítilo jasněji a tráva byla vždy zelenější, stálo zapomenuté království. V tomto království žil malý princ Erik, který měl největší srdce v celé zemi. Jednoho dne se rozhodl, že odhalí tajemství staré mapy, kterou našel v královské knihovně.

Mapa vedla k opuštěnému hradu, skrytému hluboko v Srdci Lesa. Erik se vydal na cestu, přičemž ho doprovázela jeho věrná sova Oskar. Les byl plný zvuků a pohybu, ale společníci neztráceli odvahu a pokračovali dál.

Po několika hodinách došli k hradu, který byl obklopen vysokou zdí z bílého kamene. Vstupní brána byla zavřená a zdálo se, že není možné ji otevřít. Erik ale všiml malého zlatého klíčku visícího na krku sovy Oskara.

Klíček pasoval do zámku a brána se s tichým zaskřípáním otevřela. Uvnitř našli zahradu plnou květin, které i přes zjevnou opuštěnost hradu, kvetly všemi barvami. V centru zahrady byla malá studánka s čirou vodou.

U studánky seděla stará žena, která jim vyprávěla o historii hradu a ztraceném království. Dle jejích slov bylo království kdysi velmi prosperující, ale kvůli zlým silám bylo zakleté a zapomenuté světem.

Erik s Oskarem naslouchali a rozhodli se, že zlomí kletbu a obnoví království. Stará žena jim dala další klíč a mapa, která tentokrát vedla do hlubin lesa, kde bylo skryto srdce kletby.

Cesta byla nebezpečná, plná nástrah a záhadných bytostí, ale Erik s Oskarem se nevzdali. Překonávali jednu překážku za druhou, a s každým krokem byli blíže k cíli.

Nakonec došli k velké jeskyni, kde na vrcholu stála obrovská socha draka. Podle mapy bylo srdce kletby ukryto přímo v srdci sochy.

Erik se nebojácně vypravil dovnitř sochy, zatímco Oskar hlídal venku. Uvnitř našel malou truhlu, na které byl další zámek. Použil klíč, který dostal od staré ženy, a otevřel ji.

V truhle byla malá, zářící koule, která osvítila celou jeskyni. Erik ji vzal a socha draka se začala rozpadat, čímž byla kletba zlomena.

Vrátili se zpět k hradu, kde stará žena a zvířata z lesa již čekali. S koulí v ruce Erik obnovil království, které znovu začalo kvést a prosperovat.

Oslavy trvaly několik dní a Erik byl jmenován pravým králem obnoveného království. S Oskarem po svém boku slíbil, že bude spravedlivý a laskavý vládce.

Království opět zažívalo mír a štěstí. Erik a Oskar často navštěvovali starou ženu v hradu, která jim byla jako babička.

A tak žili šťastně až do konce svých dnů, v království, kde bylo vždy slunce jasné a tráva zelená. A kdykoliv někdo potřeboval pomoc, Erik a Oskar byli připraveni pomoci.

A když večer přišel a hvězdy na nebi zazářily, Erik často sedával na zámku a vyprávěl příběhy o dobrodružstvích, které prožil. A tak se tradice vyprávění příběhů předávala z generace na generaci.