Bylo nebylo, v malé vesničce na kraji lesa, kde každý dům měl barevnou střechu a dým stoupal z komínů jako v pohádce, žil chlapec jménem Tomáš. Tomáš měl velkou vášeň pro vlaky. Miloval jejich hukot, který oznamoval příjezd nového dobrodružství. Jednoho dne, když Tomáš sledoval vlaky na místní stanici, zpozoroval jeden velmi neobvyklý vlak. Byl starý, s kouřícím parním lokomotivou a zlatými ornamenty zdobícími jeho boky.

Zvědavý Tomáš se rozhodl nastoupit do tohoto vlaku. Když vstoupil, uviděl, že vnitřek vlaku vypadá jako z jiného století. Dřevěné panely, těžké sametové závěsy a lampy vyzařující teplé světlo. Vlak začal houkat a pomalu se rozjel. Najednou se vlak zastavil na stanici, kterou Tomáš nikdy předtím neviděl. Byla to malá, ale nádherně zdobená stanice s názvem 'Tajemné Údolí'.

Když Tomáš vystoupil, uviděl starého muže v červeném kabátu, který ho pozdravil: 'Vítej, Tomáši. Očekávali jsme tě.' Muž se představil jako strážce stanice a pověděl Tomášovi, že každý, kdo přijede tímto vlakem, má na této stanici speciální úkol. Tomášova zvědavost vzrostla a zeptal se, co má dělat. Strážce mu vysvětlil, že jeho úkolem bude najít ztracený klíč od Staré hodinové věže, který byl ukryt někde v Tajemném Údolí.

Tomáš se vydal na cestu plnou záhad a kouzel. Musel řešit rébusy, které mu pomohly najít cestu, a setkal se s různými bytostmi, jako byly mluvící zvířata a stromy, které mu dávaly rady. Po dlouhé a napínavé cestě našel Tomáš klíč zakopaný pod starým dubem, který mu šeptal slova poděkování za jeho odvahu a dobré srdce.

S klíčem v ruce se Tomáš vrátil zpět na stanici, kde na něj čekal strážce. Předal mu klíč a strážce ho vedl k Staré hodinové věži. Otočili klíčem a hodiny začaly znovu tikat, jako by se celé Tajemné Údolí probudilo z dlouhého spánku. Strážce se usmál a řekl: 'Díky tobě je náš svět opět v harmonii.'

Jako odměnu za jeho statečnost a laskavost mu strážce dal malý zlatý medailon s vyobrazením vlaku. Řekl, že tento medailon je klíčem k tomu, aby mohl kdykoli znovu navštívit Tajemné Údolí. Tomáš byl nadšený a slíbil, že se vrátí.

Když Tomáš nastoupil zpět do vlaku, vlak se pomalu rozjel a vrátil ho zpět do jeho vesničky. Cestou zpět přemýšlel o všech úžasných věcech, které zažil, a o přátelích, které si udělal. Věděl, že toto dobrodružství bude navždy ukryto v jeho srdci.

Po návratu domů Tomáš ukázal medailon svým rodičům, kteří byli ohromeni jeho příběhem. Přísahali, že jednoho dne se vydají do Tajemného Údolí jako rodina. A tak Tomáš každou noc před spaním vzal medailon do ruky a snil o svém dalším návratu do kouzelného světa, který objevil.

A tak žil Tomáš šťastně až do konce svých dní, vždy připraven na nové dobrodružství, které by ho mohlo čekat za rohem. A kdykoli slyšel zvuk vlaku, jeho srdce zaplesalo radostí, připomínajíc si nezapomenutelné dobrodružství v Tajemném Údolí.