V malebné vesničce u lesa, kde každé ráno zpívali ptáčci a slunce hřálo přes koruny stromů, žil malý Myšák jménem Tim. Tim byl zvědavý malý hlodavec, který miloval dobrodružství a nové příběhy. Jednoho dne, když brouzdal po lesních cestách, narazil na starý, opuštěný dům, ve kterém se nacházely staré, tajuplné hodiny.

Tyto hodiny nebyly obyčejné. Byly pokryté jemným stříbrným prachem a jejich ciferník zářil v odstínech modré a zelené. Když se Tim přiblížil, hodiny začaly odbíjet. Ale místo obvyklého 'bim-bam' zazněly kouzelné melodie, které vylétly z hodin a obletěly Tima jako taneční víly.

Z těch melodií se postupně vyformovala malá, jemná postavička - Víla Času. S úsměvem na tváři se objevila před Timem a řekla: 'Vítej, Timu. Jsem Víla Času a tyto hodiny jsou velmi speciální. Mohou tě odnést na cokoliv, co si jen zažádáš. Ale musíš být opatrný, cestování časem není pro každého.'

Tim, plný vzrušení a zvědavosti, požádal Vílu, aby ho vzala na dobrodružství. Víla souhlasila a společně otočili ručičky hodin. Svět kolem nich se začal točit a záhy se ocitli v době dinosaurů, kde obrovské ještěry kročily po zemi a nebe bylo plné létajících ptakoještěrů.

Po návratu z doby dinosaurů Tim požádal o další cestu. Tentokrát se dostali do středověku, kde navštívili turnaje rytířů a hradní slavnosti. Tim se setkal s odvážnými rytíři a učil se od nich statečnost a odvahu.

Další cestou byla budoucnost, kde města svítila jasnými světly a létající auta prolétávala oblohou. Zde Tim pochopil, jak důležité je chránit přírodu a učit se z minulosti, aby budoucnost byla světlá a šťastná.

Po návštěvě budoucnosti se Víla Času a Tim vrátili zpět do Stříbrného lesa. Víla mu vysvětlila, že každé cestování časem má své důsledky a že je důležité žít v přítomnosti a tvořit krásné vzpomínky.

Tim poděkoval Víle za úžasná dobrodružství a slíbil, že bude ctít čas a využívat každý moment, aby byl lepším a šťastnějším. Víla se s úsměvem rozplynula a Tim se vrátil domů, plný příběhů, které mohl vyprávět svým přátelům.

Od té doby Tim nikdy nezapomněl na hodiny v Stříbrném lese a často se vracel, aby si připomněl svá dobrodružství. A i když hodiny už nikdy nezazněly tak jako tenkrát, Tim věděl, že magie a tajemství času jsou všude kolem nás, stačí jen pozorně naslouchat.

A tak žil Tim šťastně až do konce svých dnů, vždy s úctou k času a s láskou k novým dobrodružstvím. A kdykoliv slyšel 'bim-bam' hodin, usmál se a vzpomněl na svou kouzelnou cestu s Vílou Času.