Bylo nebylo, v malém pokojíčku, kde hračky měly svůj vlastní malý svět, žila malá plyšová medvídka jménem Míša. Míša byla oblíbená mezi všemi hračkami, protože vždy věděla, jak rozesmát smutné panenky a rozveselit unavené autíčka. Jednoho dne, když se děti vrátily ze školky, zjistily, že Míša není na svém místě.

Celý pokojíček se pustil do hledání. Autíčka projížděla pod postelí, panenky prohledávaly skříně, a dokonce i lego kostičky se snažily pomoci a stavěly věže, aby lépe viděly. Ale Míši nikde nenašli. A tak se hračky rozhodly, že musí opustit pokojíček a vydat se do světa, aby Míšu našly.

S batůžkem plným svačinek (kousek plastového jablka a malou lžičkou medu) se vydaly na cestu. První zastávka byla Zahrada, kde žili hmyzí kamarádi. Brouk Pytlík slíbil, že pomůže a společně prohledali každý list a květ. Ale Míša tam nebyla.

Další zastávkou byl Sklep, kde vládla stále temnota a chlad. Starý vysavač, který tam odpočíval, už dlouho nic neviděl, ale i tak se snažil pomoci. Rozsvítil světlo a s hlasitým vrčením se pustil do práce. Ale Míša tam také nebyla.

Nemohoucí najít Míšu, hračky byly smutné, ale nevzdávaly to. Vydaly se do Parku, kde děti často chodily hrát. Tam se setkaly s veverkou Šiškou, která měla vždy dobré informace. Šiška prozradila, že viděla medvídka, jak si hraje na houpačce, ale pak si ho odneslo velké černé auto.

To byl velký zlom! Hračky se rozhodly sledovat stopy velkého auta a došly až k místnímu bazaru. Tam na stánku s hračkami našly Míšu, který seděl mezi starými panenkami a smutně koukal.

Když Míša uviděl své přátele, jeho plyšové srdce se zaradovalo. Vyprávěl, jak ho omylem vzala maminka v tašce na nákupy a zapomněla ho. Starý pan prodávající na bazar se o něj staral, ale Míša stýskal se po domově.

Hračky se radostně vrátily domů s Míšou. Cestou zpět si vyprávěly o všech dobrodružstvích, které zažily. Jakmile překročily práh dětského pokojíčku, všechny děti je vřele uvítaly. Byla to velká oslava návratu.

Od té doby si hračky dávaly obzvlášť pozor, aby nikdo z nich znovu nezmizel. A Míša se stal ještě oblíbenější, protože měl nyní hrdinský příběh, jak byl zachráněn svými přáteli.

A tak žily hračky šťastně až do konce svých dní, vždy připraveny na nová dobrodružství, ale tentokrát už jen v bezpečí svého pokojíčku. A kdykoliv děti uslyší tento příběh, přitulí se ke svým hračkám a slibují, že o ně budou dobře pečovat.

A co vy, milé děti? Máte také nějakou hračku, kterou byste nikdy nechtěli ztratit? Povídejte svým plyšákům před spaním, jak moc je máte rádi. A pamatujte, že každá hračka má své místo a své příběhy, které můžete společně prožívat.

A tak skončila naše pohádka o Míšovi a jeho dobrodružstvích. Doufám, že se vám líbila a že vám pomůže mít krásné sny o světě, kde hračky ožívají a stávají se hrdiny velkých příběhů. Dobrou noc, milé děti, a ať vás ve spánku provází jen ty nejkouzelnější sny.