V dalekém království, kde hory sahají až k obloze a řeky zpívají písně starých časů, žil drak jménem Ignác. Narodil se jako poslední z velké dračí rodiny a od malička byl jiný. Na rozdíl od svých sourozenců, kteří měli rádi lovení a boje, Ignác miloval přírody a snil o přátelství s lidmi. Jednoho dne se rozhodl, že opustí svůj domov a vydá se na cestu za novými přáteli.

Ignác překročil hory a doliny a došel až do vesnice u podnoží Dračích hor. Lidé se zpočátku báli a skrývali, ale Ignác jim ukázal svou dobrou vůli tím, že pomáhal nosit vodu a opravovat střechy. Postupně si získal jejich důvěru a obyvatelé vesnice začali chápat, že ne všichni draci jsou stejní.

Přátelství mezi Ignácem a vesničany kvetlo, ale ne všem se to líbilo. Starý moudrý drak Gromar, který žil v horách, se domníval, že draci by měli zůstat mezi svými a nezapojovat se do lidských záležitostí. Rozhodl se Ignáce navštívit a varovat ho před následky jeho rozhodnutí.

Ignác naslouchal Gromarovým slovům, ale v srdci cítil, že jeho cesta je správná. Vysvětlil Gromarovi, jak moc ho lidská přátelství obohatila a jak si přeje, aby draci a lidé mohli žít v míru. Gromar byl překvapen, ale uznal Ignácovu odvahu a rozhodnost.

Jednoho dne vesnici ohrožil velký požár a Ignác neváhal ani chvíli. Roztáhl svá mohutná křídla a začal nad oheň foukat chladný vítr, dokud nebyl požár uhašen. Obyvatelé vesnice byli vděční a začali Ignáce považovat za hrdinu.

Noviny o Ignácových činech se roznesly po celém království a draci i lidé začali přehodnocovat své vzájemné vztahy. Další draci začali opouštět hory a učit se od Ignáce, jak být dobrými sousedy a přáteli lidí.

Ignác žil dlouho a šťastně mezi svými novými přáteli a jeho příběh inspiroval mnohé, že srdce plné lásky a pochopení může překonat i ty nejhlubší rozdíly. A tak v Dračích horách a okolí zavládl mír a porozumění, díky odvaze jednoho malého draka, který chtěl být kamarádem.