Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, v hlubokém zeleném lese, kde slunce hraje na listí stromů jako na harfu, žila malá veverka jménem Riky. Riky nebyla obyčejná veverka. Uměla totiž mluvit lidskou řečí a rozuměla všem tajemstvím lesa. Jednoho dne, když skákala z větve na větev, uslyšela zvláštní zvuky. Bylo to jako slabé volání o pomoc.

Riky se rozhodla zjistit, odkud ty zvuky přicházejí. Skákala dál a dál, až došla k malému potůčku, kde našla uvízlou žabku. Žabka se jmenovala Kvak a byla zaklíněná mezi dvěma kameny. 'Prosím, pomoz mi,' žadonila Kvak. Riky bez váhání použila své ostré zoubky a pomohla Kvak osvobodit se.

Když byla žabka volná, poděkovala Riky a nabídla jí, že jí ukáže tajné místo, o kterém nikdo jiný nevěděl. Bylo to kouzelné místo, kde se scházela všechna mluvící zvířata lesa. Riky souhlasila, a tak společně vyrazily na cestu do hlubin lesa.

Cestou potkaly mnoho dalších zvířátek - mluvícího ježka, který se jmenoval Bodlinka, sovu Sofii, která věděla všechny lesní novinky, a starého mudrého jelena Jantara. Všechna zvířata je vřele přivítala a byli rádi, že mají novou kamarádku.

Nakonec dorazily k tajnému místu. Byla to malá louka, kde rostly nejbarvitější květiny a ve vzduchu se vznášela kouzelná hudba. Zvířata zde tancovala a hrála na různé hudební nástroje. Riky byla okouzlená a cítila se jako v pohádce.

Kvak ji vzala za ruku a zavedla k centru louky, kde stál starý dub. 'Toto je Strom Přání,' šeptala Kvak. 'Pokud si u něj něco opravdově přeješ, tvé přání se splní.' Riky se zamyslela a přála si, aby všechna zvířata v lese byla šťastná a zdravá.

Jakmile vyslovila své přání, dub zazářil jasným světlem a zvířata začala jásat. 'Tvé srdce je čisté a tvé přání bylo vyslyšeno,' řekla sova Sofia. Od té doby se Riky stala součástí kouzelného kruhu mluvících zvířat a louka se stala jejím novým domovem.

Riky a její noví přátelé trávili spoustu času společně. Učili se od sebe navzájem, hráli si a ochraňovali les a jeho tajemství. Každé nové zvíře, které zavítalo do lesa, bylo vřele přivítáno a zasvěceno do tajů mluvících zvířat.

Jednoho dne, když Riky prozkoumávala novou část lesa, narazila na malého osiřelého medvídka. Jmenoval se Míša a byl velmi smutný, protože ztratil svou maminku.

Riky neváhala a vzala Míšu pod svá křídla. Představila ho všem svým přátelům a společně se postarali o to, aby se Míša cítil v lese jako doma. Míša rychle pochopil, že našel novou rodinu a že už nikdy nebude sám.

Riky často vzpomínala na den, kdy poprvé vyrazila na dobrodružství a jak moc se od té doby změnila. Byla ráda, že může pomáhat ostatním a dělat les lepším místem pro všechny.

Jednou, během jarního slavnosti, Riky pořádala velký lesní koncert. Všechna zvířata přišla ukázat své umění a podělit se o radost s ostatními. Hudba zněla lesem a všichni tancovali a smáli se až do večera.

Když slunce zapadalo a hvězdy začaly vykukovat na obloze, Riky se posadila na svou oblíbenou větev u Stromu Přání. Dívala se na hrající se zvířata a cítila velkou vděčnost za vše, co měla.

V tom se ozval šepot. Byl to Strom Přání. 'Děkuji ti, Riky, že jsi světlo tohoto lesa. Tvá láska a péče o ostatní zvířata dělá tento les kouzelným místem,' řekl strom. Riky byla dojatá a slzy štěstí jí stékaly po tváři.

Od té doby Riky ví, že opravdové kouzlo není v kouzelných míste...