Bylo nebylo, v malé vesničce na okraji velkého lesa, žil malý chlapec jménem Tomáš. Tomáš měl nejlepšího kamaráda - plyšového medvídka, kterého pojmenoval Kudrnáček. Jednoho dne, když spolu hráli na okraji lesa, Kudrnáček náhle zmizel. Tomáš byl velmi smutný a rozhodl se, že svého kamaráda musí najít za každou cenu.

Tomáš začal své dobrodružství tím, že se vypravil hlouběji do lesa. Cestou potkal moudrou sovu, která mu řekla: 'Pokud chceš najít Kudrnáčka, musíš najít tři klíče, které otevřou cestu do Ztraceného údolí.' Tomáš, plný odhodlání, souhlasil a vydal se hledat první klíč.

První klíč byl skrytý u starého dubu, který byl tak velký, že jeho koruna sahala až do oblak. Tomáš musel vyřešit hádanku, kterou mu dal dub: 'Co roste, i když je to staré?' Po chvíli přemýšlení Tomáš odpověděl: 'Hory!' Dub se rozezvučel smíchem a předal mu první klíč.

S prvním klíčem v ruce Tomáš pokračoval ve své cestě a narazil na řeku, která byla příliš široká na to, aby ji přešel. Našel tam však veselého bobra, který mu nabídl pomoc. 'Postavím ti most, ale musíš mi nejprve přinést magické kamínky z nedalekého kopce,' řekl bobr. Tomáš tedy vyrazil pro kamínky.

Po návratu s magickými kamínky bobr rychle postavil most a Tomáš mohl pokračovat dál. Na druhé straně řeky ho čekala liška, která držela druhý klíč. 'Pokud mi odpovíš na mou záludnou otázku, klíč je tvůj,' řekla liška. 'Co je to, co můžeš držet i když je větší než ty?' 'Tvůj strach,' odvětil Tomáš správně.

S dvěma klíči Tomáš pokračoval do hlubokého lesa, kde narazil na starou chatrč. Uvnitř chatrče byla čarodějnice, která hlídala poslední klíč. 'Odpověz mi na poslední hádanku a klíč je tvůj,' řekla čarodějnice. 'Co můžeš vzít s sebou kamkoli, ale nikdy to neuvidíš?' 'Tvůj stín,' řekl Tomáš a získal poslední klíč.

Se všemi třemi klíči Tomáš konečně našel cestu do Ztraceného údolí. Údolí bylo plné ztracených hraček z celého světa. Hledal mezi nimi a nakonec našel Kudrnáčka sedícího pod stromem. Když se Kudrnáček uviděl svého kamaráda, skočil mu do náruče.

Tomáš a Kudrnáček se vydali na cestu domů. Po cestě zpět si povídali o všech dobrodružstvích, které Tomáš zažil, aby svého kamaráda našel. Kudrnáček byl ohromen Tomášovou odvahou a odhodláním.

Když dorazili zpět do vesnice, Tomášův táta a maminka byli velmi šťastní, že vidí svého syna a jeho kamaráda opět spolu. Slavili jejich návrat velkou večeří a Tomáš vyprávěl o všem, co zažil.

Tomáš se naučil, že pravá odvaha spočívá v nevzdávání se, bez ohledu na překážky. A také pochopil, jak důležité je mít kamarády, kteří tě podporují a na které se můžeš spolehnout v těžkých chvílích.

Od té doby Tomáš a Kudrnáček byli nerozluční. Každý den spolu prožívali nová dobrodružství a nikdy se nezapomněli podívat po sobě, aby se ujistili, že jsou stále spolu.

A tak žili šťastně až do konce svých dnů, vědomi si, že pravé poklady tohoto světa jsou přátelství a odvaha. A pokud někdy ztratíte svého plyšového kamaráda, nebojte se vydat na cestu, protože na konci vás čeká šťastný konec.

A co se týče vesničanů, ti byli inspirováni Tomášovou cestou a rozhodli se, že budou pečovat o les a všechny jeho obyvatele, aby žádná hračka už nikdy nezůstala ztracena.

A tak, milé děti, pamatujte si, že každá ztráta může vést k novému dobrodružství a že v každém z nás se skrývá hrdina, který čeká, až bude moci ukázat svou odvahu.