V malebné vesničce na okraji Kouzelného lesa stával starý, zapomenutý dům, ve kterém se ukrývalo záhadné zrcadlo. Jednoho dne, kdy vesnicí procházela mladá dívka jménem Eliška, zaslechla tichý šepot pocházející z tohoto domu. Zvědavost ji přivedla až k prachu pokrytému zrcadlu, které, jak se zdálo, jí něco chtělo sdělit.

Eliška se přiblížila a v zrcadle uviděla nejasný odraz staré ženy, která jí promluvila: 'Eliško, jsi vyvolená vrátit do naší vesnice ztracené štěstí. Ale nejprve musíš najít tři ztracené klíče, které otevřou bránu k magickému světu.' Eliška, plná odhodlání, souhlasila a vydala se na cestu plnou nebezpečí a záhad.

První klíč byl ukryt hluboko v lesním jezírku, strážený rozmrzelým vodníkem. Eliška musela prokázat svou statečnost a důvtip, aby vodníka přesvědčila, že její úmysly jsou čisté. Po dlouhém rozhovoru a splnění malé úlohy jí vodník klíč předal.

Druhý klíč držela vichřice, která neustále létala kolem nejvyššího kopce. Eliška vystoupala na vrchol a s pomocí kouzelné flétny, kterou našla u jezírka, zahrála melodii, jež vichřici ukonejšila. Vichřice se proměnila v krásnou vílu, která Elišce poděkovala a dala jí druhý klíč.

Třetí klíč byl nejtěžší úkol. Eliška musela vstoupit do temného jeskynního systému, kde byl klíč ukrýván zlým drakem. Po mnoha hodinách plížení se jeskyní se Eliška setkala s drakem a nabídla mu výměnu: klíč za magický amulet, který v sobě ukrýval světlo a teploto.

S třemi klíči se Eliška vrátila k zrcadlu. Zrcadlo ji opět oslovilo a požádalo ji, aby klíče vložila do malých otvorů na rámu zrcadla. Když tak učinila, zrcadlo se rozzářilo a otevřelo portál do jiného světa.

Eliška vstoupila do portálu a ocitla se v země, kde všechno bylo z křišťálu a světlo se odráželo v nekonečných vzorech. Zde ji oslovil strážce portálu, který jí vysvětlil, že musí najít a osvobodit Zrcadlovou vílu, uvězněnou zlým kouzlem.

Na své cestě potkávala Eliška různé bytosti, které jí pomáhaly - od křišťálových skřítků po zrcadlové goblíny. Každý z nich jí dal malý dárek, který jí pomohl v její cestě.

Když našla Zrcadlovou vílu, zjistila, že jediný způsob, jak ji osvobodit, je použití zrcadla, které odráží pravdu a lásku. Eliška tedy postavila zrcadlo před vílu a její odraz v něm rozbil kouzlo.

S osvobozenou Zrcadlovou vílou se Eliška vrátila zpět do svého světa. Víla jí poděkovala a jako odměnu jí dala kouzelné zrcadlo, které mohla použít, kdykoliv potřebovala pomoc.

Po návratu do vesnice Eliška zjistila, že se vše změnilo k lepšímu. Vesničané byli šťastnější, vesnice prosperovala a všude kolem kvetly květiny.

Eliška se stala hrdinkou vesnice a zrcadlo bylo bezpečně ukryto, kde již nikdy nemohlo být zneužito. Občas ho ale použila, aby pomohla někomu v nouzi nebo aby ukázala pravdu, když bylo potřeba.

Když Eliška zestárla, předala příběh a zrcadlo svým dětem a vnoučatům, aby i oni mohli chránit vesnici a pomáhat ostatním.

A tak žila Eliška dlouho a šťastně, vědoma si, že její dobrodružství mělo smysl a že kouzlo zrcadla bude vždy chránit její milovanou vesnici.