Jednoho jasného jarního rána se celá rodina veverkových probudila ve svém útulném hnízdě na vrcholku starého dubu. Maminka Veverka, tatínek Veverka a jejich tři malí veverčáci se rozhodli, že ten den bude výjimečný a vypraví se na průzkum lesa, aby našli zásoby jídla a možná i nové kamarády.

Jakmile se dostali z hnízda, maminka Veverka jim vysvětlila pravidla lesa. 'Musíme být opatrní, nevstupovat do cizích teritorií a hlavně si dávat pozor na lišky,' řekla s láskou a vedla svou rodinu hluboko do lesa.

Po chvíli dobrodružné chůze se malý veverčák, Janko, zastavil u velkého kameny. 'Podívejte, našel jsem něco!' zvolal nadšeně. Byl to malý, lesklý kámen, který se třpytil na slunci. Rodina byla nadšená z tohoto malého objevu a rozhodla se, že kámen si odnesou domů.

Další část jejich cesty vedla přes malý potok. Zde se setkali s rodinou ježků. Byli to ježek Jano, jeho žena Jana a jejich malý ježček Janko. Veverkové a ježci si vzájemně vyměnili příběhy o životě v lese a o tom, jaké to je shánět jídlo a chránit své mláďata.

Po přátelském rozhovoru pokračovali veverkové ve své cestě. Najednou uslyšeli zvuky, které přicházely z hustého křoví. Srdce se jim zrychlila, ale tatínek Veverka šel předními, aby zjistil, co to je. Naštěstí to byla jen stará sova, která hledala své ztracené mládě.

Veverkové pomohli sově najít jejího malého sovička a sova jim byla velmi vděčná. Nabídla jim několik moudrých rad o tom, jak se v lese orientovat a jak poslouchat zvuky přírody, aby se vyhnuli nebezpečí.

Inspirace a radost naplnila veverkovou rodinu, a tak se rozhodli pokračovat dál a hledat další dobrodružství. Po cestě narazili na zahradu plnou ořechů. Byl to pravý ráj pro malé veverky, které si hrály a sbíraly ořechy, zatímco rodiče plánovali, jak je nejlépe uskladnit.

Když se slunce začalo pomalu sklánět k obzoru, veverková rodina se rozhodla, že je čas vrátit se domů. S plnými bříšky a taškami plnými ořechů se vydali zpět ke svému stromu, cestou si povídali o všech zážitcích, které ten den zažili.

Domů dorazili právě včas, aby v hnízdě uklidili nové zásoby a připravili se na noční odpočinek. Maminka Veverka přikryla malé veverčáky listy a povídala jim o tom, jak je důležité být zvědavý, ale také opatrný.

Jakmile všichni usnuli, tatínek Veverka ještě chvíli bděl a díval se na hvězdy. Přemýšlel o dalším dobrodružství a o tom, jak šťastný je, že má takovou úžasnou rodinu. Věděl, že les ukrývá mnoho tajemství a že společně mohou čelit jakémukoli dobrodružství, které na ně čeká.

A tak skončil další vzrušující den v životě veverkové rodiny. S novými přáteli, novými zážitky a hlavou plnou příběhů se těšili na to, co přinese zítřek. A věděli, že společně, jako rodina, jsou silnější než kdy předtím.