Jednoho slunečného rána se malá Anička probudila s pocitem, že tento den bude něčím zvláštní. Když se dívala z okna svého pokojíčku, viděla, jak sluneční paprsky tančí na listech starého jabloně ve dvoře. Najednou ji napadlo, že by mohla upéct dort. Ne ledajaký dort, ale dort, který by měl kouzelnou moc přivolat radost a smích. Anička se tedy rozhodla, že vytvoří dort plný barev a nejneobvyklejších přísad, které by kdy mohla najít.

S košíkem v ruce vyrazila do lesa, který byl známý svou tajemností a magií. Po chvíli hledání narazila na lesní jahody, které voněly tak sladce, že by žádný nos nemohl odolat. 'Ty budou skvělé do dortu!' pomyslela si Anička. Když pokračovala dál, objevila malou louku, kde rostly divoké bylinky. Rozhodla se přidat do dortu i několik lístků máty a citronového balzámu pro osvěžující chuť.

Cestou zpět domů Anička potkala starou paní, která seděla pod stromem a pletla košík. Stará paní jí pověděla o kouzelných semínkách vanilky, které rostou na velmi tajemném místě v lese. Anička, plná odhodlání, se vydala toto místo najít. Po dlouhé a napínavé cestě našla malou zahradu, kde mezi květy visely právě ty nejvzácnější vanilkové lusky.

S plným košíkem se Anička vrátila domů a začala připravovat těsto. Každá přísada byla přidána s láskou a péčí. Když byl dort hotový, zdobil ho směsí lesních jahod a bylinek a střídal vrstvy s vanilkovým krémem. Celý dům se naplnil neuvěřitelnou vůní, která lákala všechny sousedy, aby přišli a ochutnali kousek této kouzelné pochoutky.

Když Anička přinesla dort na stůl, všichni sousedé ji obdivovali a chválili, jak nádherně dort vypadá a jak úžasně voní. Po prvním soustu se všem rozjasnily tváře a šířil se smích. Dort opravdu měl kouzelnou moc přinést radost a štěstí.

Od té doby Anička peče kouzelný dort každý rok na své narozeniny a vždy se sejdou všichni přátelé a rodina, aby si společně užili tento zvláštní den plný radosti a magických chutí. A jak Anička ráda říkala, 'Magie je všude kolem nás, stačí ji jen najít a použít v našem životě.'