Na samém začátku jara, když se první květiny začínají probouzet ze zimního spánku, se v malém lesíku nedaleko vesnice narodil malý zajíček jménem Tobiáš. Tobiáš nebyl obyčejný zajíček, měl totiž zvláštní schopnost mluvit s květinami a stromy.

Jednoho dne přišel Tobiášův dědeček s důležitou úlohou. Velikonoce se blížily a bylo potřeba připravit všechna velikonoční vajíčka. Tobiáš, plný nadšení, se ihned ujal úkolu a spolu s dědečkem začali malovat vajíčka nejrůznějšími barvami.

Když bylo vajíček dostatek, dědeček Tobiášovi pověděl o staré legendě. Dávno před Tobiášovým narozením byla v lesíku skrýš, kam zajíčci ukládali vajíčka. Ale jednoho roku se skrýš záhadně ztratila a s ní i všechna vajíčka.

Tobiáš, poháněn zvědavostí a dobrodružstvím, se rozhodl skrýš najít. Společně se svými přáteli, veverkou Lízou a ježkem Filipem, vyrazil do hlubokého lesa hledat ztracená vajíčka.

Cesta nebyla snadná. Museli překonat husté keře, brodit se říčkou a vyhýbat se lesním zvířatům. Ale Tobiáš a jeho přátelé byli odhodlaní. Překážky je spojovaly a činily jejich přátelství ještě silnějším.

Když už se zdálo, že všechna naděje je ztracena, Líza veverka našla starou mapu. Mapa vedla k tajemnému místu, o kterém se říkalo, že je to právě ztracená skrýš velikonočních vajíček.

S mapou v tlapce pokračovali v dobrodružství. Po mnoha hodinách hledání konečně našli skálu, která byla na mapě označena jako klíč k nalezení skrýše. Tobiáš a jeho přátelé, plní nadšení, odstranili kameny a odkryli tajnou jeskyni.

V jeskyni našli nejen ztracená vajíčka, ale také další zajíčky, kteří byli dávno považováni za ztracené. Bylo to velké shledání a všechny zajíčky byly šťastné, že jsou opět spolu.

Tobiáš a jeho přátelé vajíčka pečlivě nesli zpět do vesnice, kde je předali dědečkovi. Celá vesnice byla nadšená a připravena na oslavu Velikonoc.

Na Velikonoční neděli se konala velká slavnost. Všichni zajíčci i vesničané se sešli, aby oslavili. Byly tu hry, soutěže a spousta smíchu.

Tobiáš byl prohlášen za hrdinu dne a obdržel zvláštní ocenění za odvahu a odhodlání. Jeho přátelé byli také poctěni za svou pomoc a přátelství.

Od té doby Tobiáš a jeho přátelé pokračovali v dobrodružstvích po celém lesíku, vždy připraveni na nové výzvy. A tak žili šťastně až do konce svých dnů, vždy obklopeni láskou a přátelstvím.