Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, ležel kouzelný les plný zázračných stromů a bytostí. Jednoho dne se malý Eliáš rozhodl, že se vypraví do tohoto lesa, aby zjistil, zda jsou příběhy o vílách a skřítcích pravdivé. Vzal s sebou batůžek plný svačin a hravě vykročil na cestu.

Jakmile vstoupil do lesa, cítil, jak se vzduch změnil. Byl plný vůní květin a zpěvu ptáků. Eliáš se cítil jako v pohádce. Najednou uslyšel jemné šeptání. 'Kdo jsi a co tě přivádí do našeho lesa?' ozvalo se z křoví. Eliáš opatrně odpověděl, že hledá kouzelné bytosti.

Z křoví vykoukla malá víla s křídly, která se třpytila jak ranní rosa. Představila se jako Lina a slíbila Eliášovi, že mu ukáže všechny kouzla jejich lesa. Po chvíli přišli k malému jezírku, kde skřítci hráli na hudební nástroje a tancovali.

Eliáš byl ohromen, když viděl, jak skřítci tančí a hrají. Lina mu vysvětlila, že hudba má v lesě zvláštní moc a dokáže oživit vše kolem. Eliáš si sedl na břeh jezírka a poslouchal, jak melodie plní les radostí a mírem.

Náhle se lesní zvířata začala scházet kolem jezírka. Srny, lišky, bažanti, všichni přišli poslouchat kouzelnou hudbu. Eliáš se cítil jako součást této harmonie a zapomněl na čas, který ubíhal.

Když hudba skončila, Lina pozvala Eliáše do tajného vílího domova pod velkým dubem. Vstoupili dovnitř a Eliáš byl ohromen krásou a detaily malých nábytků a dekorací, vše vyrobené z přírodních materiálů.

Víly mu připravily hostinu z lesních plodů a medoviny. Eliáš ochutnal jídla, jaká nikdy předtím neviděl. Každé sousto bylo plné nových a neznámých chutí, které rozplývaly na jazyku.

Po hostině Lina vzala Eliáše na prohlídku lesa. Ukázala mu zvláštní květiny, které se otevíraly pouze za úplňku, a stromy, které měnily barvy svých listů podle nálady.

Když se stmívalo, víly a skřítci se začali scházet. Připravovali se na večerní slavnost. Eliáš byl pozván, aby se připojil. Všichni tvořili kruh a tancovali pod světlem měsíce, zatímco les ožíval magickým zpěvem.

Slavnost pokračovala hluboko do noci. Eliáš pocítil, jak se s každým tancem a písní stává více součástí lesa a jeho kouzel. Cítil, že získává nové přátele a rodinu mezi těmito zvláštními bytostmi.

Když se nebe začalo směle růžovět a první paprsky slunce kreslily zlato na obzor, víly a skřítci se pomalu loučili. Lina poděkovala Eliášovi za jeho návštěvu a obdarovala ho malým kamenem, který měl moc přinést štěstí.

Eliáš se vracel domů s pocitem, že zažil něco neuvěřitelně kouzelného. Cestou přemýšlel o všem, co viděl a zažil, a věděl, že les už nikdy nebude pro něj obyčejným lesem.

Doma Eliáš pečlivě uložil kámen do svého pokojíčku a usnul plný snů o kouzelném lese a nových přátelích. A kdykoli se cítil smutný nebo sám, vzpomínal na les a cítil, jak se kámen v jeho kapse třpytí a dodává mu odvahu a radost.