Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, v malé vesničce obklopené hlubokými lesy a tajemnými jezery, žil chlapec jménem Adam. Adam byl zvídavý a veselý chlapec, který miloval hvězdy. Každý večer před spaním vylezl na nejvyšší kopec nedaleko svého domu a díval se na oblohu plnou třpytivých hvězd. Jednoho večera, když pozoroval noční oblohu, si všiml, že jedna z hvězd září mnohem jasněji než ostatní. Byla to hvězda, která se každou noc zdála být blíže a blíže.

Adamův zájem o tuto zářící hvězdu rostl s každým večerem. Rozhodl se, že se musí dozvědět více. Jednoho dne se při brouzdání starými knihami v místní knihovně dozvěděl o starodávné legendě, která hovořila o tajemném měsíčním prachu. Tento prach měl kouzelnou moc splnit jakékoli přání, ale byl ukrytý na Měsíci, strážený starodávnými bytostmi. S knihou v ruce a hlavou plnou dobrodružství se Adam rozhodl, že se vydá na cestu za měsíčním prachem.

Adamova cesta byla plná výzev. Musel překonat hluboké lesy, široké řeky a vysoké hory. Na své cestě potkal mnoho zvláštních bytostí, které mu pomáhaly nebo zkoušely zabránit v jeho poslání. Jednou, když se nacházel na kraji Temného lesa, setkal se s moudrým sovím králem, který mu dal starodávný amulet. Tento amulet měl moc ochránit Adama na jeho cestě a ukázat mu správnou cestu k Měsíci.

Když konečně dorazil na konec světa, kde se nebe dotýkalo země, našel Adam tajemný portál vedoucí přímo na Měsíc. Vstoupil do něj s amuletem pevně v ruce a ocitl se na zcela novém, neznámém místě. Měsíční krajina byla pokryta stříbřitým prachem a v dálce viděl světélkovat měsíční palác. Srdce mu bilo vzrušením, když se vydal směrem k paláci, vědom si, že jeho cíl je na dosah.

U bran měsíčního paláce ho zastavila stráž, kterou tvořily měsíční duchové. Adam jim ukázal amulet a vyprávěl o svém questu za měsíčním prachem. Duchové, uchvácení jeho odvahou a čistotou srdce, mu dovolili vstoupit. Uvnitř paláce byl přivítán Měsíční královnou, která po vyslechnutí jeho příběhu, mu předala malý sáček s měsíčním prachem.

S měsíčním prachem pevně v ruce se Adam vrátil domů, kde jeho rodina a přátelé netrpělivě čekali. Když rozprostřel prach na zem, všichni byli ohromeni, jak se okolí začalo měnit a jak se jejich nejhlubší přání začala plnit. Adam pochopil, že pravá magie nebyla jen v prachu, ale v odvaze a odhodlání, které ho vedly na cestě. A tak každý večer, když se díval na hvězdy, věděl, že na něm nezáleží jen jeho přání, ale přání všech, kteří věří v kouzlo a dobrodružství.