Byl jednou jeden chlapec jménem Jakub, který žil ve velkém městě plném ruchu a shonu. Jakub byl zvídavý a dobrosrdečný, ale často se cítil osamělý, protože jeho rodiče byli většinou zaneprázdněni prací. Jednoho večera, když Jakub zíral z okna svého pokoje na hvězdnou oblohu, si přál mít někoho, s kým by mohl sdílet své myšlenky a dobrodružství.

Té noci se mu zdál zvláštní sen. Ve snu se objevil jasně svítící anděl s bílými křídly a jemným úsměvem. Představil se jako Ariel a řekl Jakubovi, že přišel, aby mu byl průvodcem a ochráncem. Jakub pocítil nevýslovnou radost a uklidnění, vědouc, že nyní má někoho, kdo na něj dohlíží.

Ode dne, kdy se Jakub setkal s Arielem, se jeho život začal měnit. Každé ráno, když se probudil, našel vedle své postele malé bílé peří, které bylo znamením, že Ariel je stále s ním. Jakub začal projevovat větší odvahu a sebevědomí ve škole i při hře s kamarády.

Jednou, když se Jakub vracel ze školy, zabloudil v hustém lese nedaleko svého domova. Byl zmatený a bál se, ale vzpomněl si na Ariele a zavolal ho o pomoc. V okamžiku se objevilo jasné světlo a Ariel se objevil, aby ho bezpečně provedl zpět na cestu domů.

Jakub se začal učit mnoho věcí o andělech a o tom, jak mohou lidem pomáhat v těžkých časech. Ariel ho učil důležitosti laskavosti, trpělivosti a odpuštění. Jakub tyto lekce vzal k srdci a snažil se je uplatňovat ve svém každodenním životě.

Při jedné příležitosti Jakub pomohl starší paní překročit rušnou ulici, což mu přineslo velkou radost a pocit hrdosti. Ariel, který to pozoroval z dálky, se usmíval a byl hrdý na Jakuba, že tak dobře využívá svá naučená ponaučení.

Jak čas plynul, Jakub a Ariel se stali nerozlučnými přáteli. Ariel často vyprávěl Jakubovi příběhy z andělské říše a o tom, jak andělé spolupracují s lidmi, aby na světě bylo více světla a lásky.

Během jedné zvláště těžké zkoušky ve škole, Jakub cítil, že nemá dostatek síly a znalostí, aby uspěl. Ariel ho však povzbudil, aby věřil sám v sebe a připomněl mu, jak daleko už ve svém životě došel. Jakub našel v sobě sílu jít dál a zkoušku úspěšně zvládl.

Jakub začal být známý mezi svými vrstevníky jako někdo, kdo je vždy připraven pomoci a kdo vždy hledá to nejlepší v ostatních. Jeho reputace laskavého a pečlivého chlapce rychle rostla a byl milován mnohými.

Na své osmé narozeniny Jakub dostal od Ariele speciální dar: malý stříbrný řetízek s přívěskem, který měl podobu andělského křídla. Ariel mu řekl, že tento přívěsek je symbol ochrany a že by ho měl nosit, aby si byl vždy jistý, že Ariel je s ním.

Jak roky plynuly, Jakub vyrostl ve velmi moudrého a laskavého mladého muže. Ariel už nebyl potřeba tak často na zemi, ale Jakub věděl, že kdykoli bude potřebovat, jeho andělský přítel přijde na zavolání.

Když Jakub dosáhl dospělosti, přemýšlel o svých zkušenostech s Arielem a rozhodl se stát se učitelem, aby mohl předávat hodnoty a lekce, které se naučil od svého andělského průvodce. A tak cyklus laskavosti a pochopení pokračoval dál, rozšiřujíc se daleko za hranice malého města, kde Jakub kdysi žil.