Jednoho podzimního rána se malý Tom probudil a z okna svého pokojíku viděl, jak se listí na stromech barví do zlatova a červena. Rozhodl se, že tento den stráví na čerstvém vzduchu a prozkoumá tajemství lesa, který byl jeho nejoblíbenějším místem po celý rok. Vzal si svůj batoh, několik svačin a vydal se na cestu.

Když vstoupil do lesa, cítil pod nohama křupání suchých listů a vzduch voněl po zemi a shnilých plodech. Zvířata se chystala na zimu, a tak bylo v lese živo. Veverky sbíraly oříšky a ptáci si hledali místa, kde by mohli bezpečně přezimovat.

Tom se zastavil u starého dubu, když tu náhle uslyšel šepot. 'Tom, Tom,' slyšel někdo volat jeho jméno. Rozhlédl se, ale nikoho neviděl. 'Kdo je tam?' opáčil zvědavě. 'Jsem duch lesa, strážce všeho živého a rostoucího, a potřebuji tvou pomoc,' ozvalo se z dubu.

Tom byl nejprve překvapen, ale pak se rozhodl pomoci. Duch lesa mu pověděl o staré kleti, kde se nacházejí magická semena, která mohou les ochránit před nadcházející zimou. Ale cesta k ní byla plná nebezpečí a hádanek.

Tom přijal výzvu a společně s duchem se vydali na cestu. Museli překonat hluboký potok, který byl plný kluzkých kamenů, a lesní šero, které skrývalo nejedno nebezpečí.

Když dorazili k místu, kde měla být kleť skryta, Tom musel vyřešit hádanku, kterou mu předložil starý strom. 'Co je to, co roste, i když to umírá?' Tom přemýšlel a nakonec odpověděl: 'Listí.' Strom se rozevřel a ukázal cestu dovnitř.

Uvnitř kleti našli semena, ale byla chráněna magickým zvířetem. Tom musel použít všechnu svou odvahu a důvtip, aby zvíře přesvědčil, že semena použije ke spáse lesa, ne ke škodě.

Po úspěšném přesvědčení zvířete, Tom a duch lesa vzali semena a rozsázeli je po celém lese. S každým zasetým semenem se les zdál být silnější a zdravější.

Když skončili, duch lesa poděkoval Tomovi a slíbil mu, že ho bude ochraňovat, kdykoli bude v lese. Tom se cítil hrdý, že mohl pomoci a že má nového přítele - ducha lesa.

Na cestě domů pozoroval, jak se les mění. Stromy byly plnější a zvířata vypadala spokojeněji. Věděl, že jeho malé dobrodružství mělo velký význam.

Když se vrátil domů, vyprávěl svým rodičům o svém dobrodružství a o tom, jak se stal přítelem ducha lesa. Jeho rodiče byli jeho odvahou a štědrostí ohromeni.

Tom usnul s pocitem, že udělal něco dobrého pro svět. A les, plný nových semen, šuměl podzimním vánkem a připravoval se na zimu, silnější než kdy předtím.